Tuzexovky: Retro Poklad, nebo Požerák Peněz?

Co byly tuzexovky?

Za totáče to byla velká věc - tuzexovky. Každý je chtěl, ale málokdo na ně měl. V Tuzexu jste mohli koupit značky jako Adidas, Puma nebo džíny Levi's a Wrangler, dokonce i boty od Bati. Kdo měl tyhle věci, ten něco znamenal. Lidi na ně šetřili kde co, někdy i celý rok, a stejně nebyla jistota, že se na ně dostane. Čím míň toho bylo, tím víc to všichni chtěli - však to znáte. Tuzexové zboží bylo něco jako poklad, něco extra. Po revoluci už to bylo jiné, všechno se dalo koupit normálně v obchodě a ta kouzelná aura zmizela. Ale když se dneska řekne tuzexovky, spousta lidí si hned vybaví fronty, bony a tu zvláštní dobu, kdy obyčejné džíny byly jako z jiného světa.

Západní zboží v socialismu

Tuzexovky, to byla kapitola sama pro sebe. Každý, kdo v té době žil, si pamatuje tu atmosféru kolem nich. Zatímco v normálních krámech člověk našel jen to nejnutnější a často dost mizerné kvality, Tuzex byl jako zjevení z jiného světa. Jenže bez bonů jste tam byli nahraní. A ty bony? No, to bylo věčné dobrodružství je sehnat. Ale když se zadařilo, mohli jste mít pravé levisky, sonáka nebo voňavou jacobs kávu. Italská móda frčela nejvíc - zejména ty legendární Rifle se zelenou žábou na zadní kapse, co nosil každý, kdo chtěl být tak trochu rebel. Ve sportu zase válely adidasky a pumy, po kterých všichni šíleli. Zkrátka, západní zboží nebylo jen o té kvalitě - byl to kousek svobodného světa, který jste si mohli odnést domů. Takové malé okénko za železnou oponu, co vám dalo aspoň na chvíli ochutnat, jak se žije tam venku.

Tuzexovky, to byla vzácnost, symbol luxusu a nedosažitelného Západu. Pamatuji si, jak jsme na ně s kamarády chodili jenom koukat do výlohy a snili o tom, že si je jednou budeme moct dovolit.

Hana Novotná

Požadované značky a výrobky

Tuzexovky, to byla v socialistickém Československu vlastně taková výkladní skříň západního světa. Lidi šíleli po džínách od Levajsek a Wranglerů, který pro ně znamenaly kus vytoužený svobody a tak trochu vzpouru proti systému. Boty od Adidas a Pumy, to byl tehdá absolutní vrchol – každej chtěl mít na nohou ty slavný Superstary nebo Suedy. Tyhle značky prostě dávaly najevo, že člověk jde s dobou. V Tuzexu se dalo sehnat i spoustu dalších věcí, po kterých lidi prahli. Šlo hlavně o elektroniku – všichni toužili po walkmanech od Sony, herních mašinkách od Atari nebo videopřehrávačích od JVC a Panasoniku. A když už jsme u toho, šílenej byl i zájem o žvýkačky, bonbóny a další sladkosti ze Západu – třeba od Wrigley's, Marsu nebo Hariba. To všechno bylo tehdy jako zjevení z jinýho světa.

Získávání a směna tuzexovek

V časech socialismu patřily tuzexovky k běžnému životu Čechoslováků. Tyhle speciální poukázky se daly uplatnit v Tuzexu a později i v dalších obchodech se zahraničním zbožím. Pro většinu lidí to byla jediná šance, jak se dostat k věcem ze Západu - ať už šlo o značkové hadry, elektroniku nebo třeba lahůdky z dovozu. Sehnat bony, jak se tuzexovkám lidově říkalo, nebyla žádná legrace. Nejsnáz je získali ti, co makali v cizině nebo měli štěstí na příbuzné na Západě, co jim je posílali. Hodně lidí je ale muselo shánět bokem, často za přemrštěné částky v českých korunách. Kolem bonů se točil celý polosvět veksláků, co se živili jejich překupováním načerno. Pro spoustu Čechoslováků byly tuzexovky symbolem pokroucené doby - ukazovaly, jak nefér celý systém vlastně byl. Zároveň ale představovaly jedinou možnost, jak si dopřát aspoň kousek západního života. Kdo měl doma věci z Tuzexu - třeba adidasky, levisky nebo sony walkmana - ten něco znamenal.

Vlastnost	Tuzexovky	Současná obuv
Dostupnost	Obtížná, pouze za bony nebo valuty	Široká, dostupná v obchodech a online
Cena	Relativně drahá, srovnatelná s dnešní značkovou obuví	Široká škála cen, od levných po luxusní
Kvalita	Často vysoká, ale s výjimkami	Různá, od nízké po vysokou

Tuzexovky jako symbol statusu

Za totáče, když se ke kvalitnějšímu zboží ze Západu člověk jen těžko dostával, byly tuzexovky něco jako vstupenka do lepší společnosti. Každý, kdo něco znamenal, si chtěl pořídit aspoň jednu věc z Tuzexu. Hlavně hadry a boty z téhle speciální prodejny byly pro většinu lidí něco jako nedostižný poklad, a kdo je měl, ten se prostě počítal mezi smetánku. Všichni bažili po značkách jako Adidas, Puma nebo džíny Levi's, Wrangler a Rifle. Tyhle západní značky totiž znamenaly něco víc - byly symbolem svobody a osobitosti, po které tehdy toužil snad každý. Jenže dostat se k nim, to byla fuška. Nestačilo mít jen bony, člověk musel mít taky kliku a znát ty správné lidi.

Vliv na českou módu

Kdo v té době netoužil po tuzexovkách? Byly to kousky ze Západu, po kterých všichni prahli a které nešlo jen tak sehnat. Když se řeklo Adidas, Levi's nebo Puma, každému se rozzářily oči. Jenže tyhle značky byly k mání prakticky jen v Tuzexu. Lidi na ně museli šetřit kde co, někdy i půl roku, a když už se jim povedlo něco ulovit, často to pak viselo ve skříni a čekalo na speciální příležitost. Zajímavé bylo, jak se z toho vyvinul úplně nový styl oblékání. Kdo nemohl sehnat originál, vzal zavděk napodobeninou. Spousta lidí si doma na šicím stroji vyráběla vlastní verze západního oblečení. I naše Botasky se staly kultovní záležitostí - původně sportovní boty se nosily prakticky všude. Celá ta tuzexová kultura vlastně ukazuje, jak moc lidé toužili být sami sebou a vyjádřit svůj styl, i když doba tomu zrovna moc nepřála.

Nostalgie a sběratelství dnes

Tuzex a všechno kolem něj, hlavně ta posedlost západními značkami, se nesmazatelně vryl do české duše. Pro spoustu lidí byly právě tuzexové džíny, botasky nebo žvýkačky symbolem svobody a něčeho nedosažitelného. Teď, když už je to přes třicet let od konce totality, se ta stará láska k tuzexovkám zase vrací. Sběratelé se doslova perou o věci a oblečení značek jako Botas, Yitex nebo Triola. Na netu se to hemží skupinami nadšenců, kteří se chlubí svými úlovky a nostalgicky vzpomínají na staré časy. Za některé kousky z Tuzexu dneska člověk zaplatí několikanásobně víc, než za co se prodávaly tehdy. To, jak jsou tyhle věci žádané, jasně ukazuje, že doba socialistického Československa pořád žije v hlavách lidí a má vliv na jejich přístup k módě a nakupování.